Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Standard No. 326:
Jihoruský ovčák

30. September 1983 / 16. September 1996

 


Popis rasy:
velikost větší než střední, silný, ostrý hlídací pes, nedůvěřivý k cizím lidem, skromný, vhodný k použití v horku i velké zimě
Stavba těla:
tuhý, suchý, kostnatý, velmi svalnatý pes
  • povolené odchylky: lehčí kostra, slabší svalstvo, hruběji stavěný
  • nežádoucí vady: příliš hrubě stavěná kostra
Kohoutková výška:
psi přes 65 cm, feny přes 62 cm
  • nedostatečnost: psi pod 65 cm, feny pod 62 cm
  • nežádoucí vady: psi pod 60 cm, feny pod 58 cm
Povahové vlastnosti:
velmi živý, pohyblivý, má rychlé reakce
  • povolené odchylky: příliš nervozní, plaší, lhostejní jedinci
  • nežádoucí vady: značná plachost, bojácnost
Osrstění:
srst 10-15 cm dlouhá, hrubá, hustá, lehce zvlněná, na hlavě stejná délka jako na těle, nohách a ocase, hustá, dobrá podsada
  • povolené odchylky: rovná srst
  • nežádoucí vady: měkká a krátká srst
Barva srsti:
převážně bílá, nažloutlá, nebo slámově žlutá, všechny odstíny mezi bílou a šedou s lehkými skvrnami
  • nežádoucí vady: barva černá, červená, hnědá, strakatá
Hlava:
Podlouhlá, mírně široké čelní kosti, zadní část lebky dobře vyvinutá, dobře vyvinuté čelisti (lícní kosti). Přechod od čela k nosu pozvolně probíhající, čenich velký, černý.
  • povolené odchylky: hrubě stavěná hlava, strmý přechod od čela k nosu
  • nežádoucí vady: úzká, drobná hlava, protáhlý nos (čumák), čenich masové barvy
Uši:
malé, trojúhelníkové, převislé, nízko nasazené
  • nežádoucí vady: nezavřené, stojaté uši
Skus:
zuby bílé a silné,dobře vyvinuté, řezáky v jedné linii, nůžkový skus
  • povolené odchylky: zuby malé, daleko od sebe, obroušené, žluté, chybějící zuby (premoláry), zubní kámen
  • nežádoucí vady: chybějící zuby (pokud brání určení skusu), nepravidelné, slabé zuby
Krk:
suchý, svalnatý, středně dlouhý, vysoko nasazený
  • povolené odchylky: příliš krátký krk
Hrudník:
středně široký, lehce zploštělý, hluboký
  • povolené odchylky: malá hloubka hrudníku
  • nežádoucí vady: plochý, nedostatečně hluboký, sudovitý
Linie břicha:
mírně vtažené
  • povolené odchylky: příliš vtažené, dlouhé, visící
Kohoutek:
dobře vyznačený, ne však příliš vysoký
Hřbet:
pevný, rovný, široký
  • povolené odchylky: měkký a vypouklý nahoru
  • nežádoucí vady: propadlý nebo kapří hřbet
Partie ledvin:
krátká, široká, klenutá
  • povolené odchylky: příliš dlouhá, rovně probíhající, příliš klenutá
  • nežádoucí vady: dlouhá, úzká, prověšená
Záď:
široká, skoro horizontální
  • povolené odchylky: lehce sražená
  • nežádoucí vady: úzká, krátká, příliš strmá, příliš sražená
Ohon:
svěšený, dosahující k patám, konec stočený do půlkruhu, často je srostlý 2. a 3. obratel
  • nežádoucí vady: stočený na záď, vysoko nesený
Přední běhy:
Horní část je rovná, poněkud delší než spodní. Úhel tvořený lopatkou a horní části běhu obnáší asi 100°. Rovná spodní část, široké a pevné tlapy
  • povolené odchylky: tvořící malý úhel, příliš krátká nebo dlouhá horní část běhu, lehké vybočení loktů, měkké tlapy
  • nežádoucí vady: příliš rovné nebo špičaté lopatky, vybočení horní části běhů, příliš slabé nebo dlouhé horní a dolní části běhů, měkké tlapy, vybočené lokty
Zadní běhy:
široké a rovně postavené, dlouhé, svalnatá horní partie. Střední část suchá, silné patní klouby
  • povolené odchylky: drobné odchylky
  • nežádoucí vady: příliš velké odchylky, krátká horní partie
Tlapy:
oválné, velké, s dlouhými chlupy
  • nežádoucí vady: plochá chodidla, roztažené prsty
Pohyb:
volný, dlouhý klus, klouby obou končetin se pohybují volně a lehce
  • povolené odchylky: příliš malé uvolnění kloubů
  • nežádoucí vady: známky omezeného průběhu pohybu
Důvody k diskvalifikaci:
Šikmý skus, krátká rovná srst, všechny ostatní barvy srsti, které nejsou v tomto standardu uvedeny. Psi, kteří nemají normálně uložená varlata.


     

Papillon (trpasličí kontinentální španěl) je plemeno velmi starého původu. Tradičně se objevuje na plátnech Rubense, van Dyka, Renbranta, Goyi i Tiziana. Trpasličího kontinentálního španěla vlastnily madame Pompadour, Marie Antoinetta i císařovna Marie Terezie (jejího psíka můžete najít vycpaného ve vídeňském přírodně - historickém muzeu). Většinou na těchto historických dokumentech najdete psíka stavbou těla, zbarvením i osrstěním podobného papillonovi, ovšem ještě se zavěšenými ušními boltci. Tato varianta se dochovala dodnes a v současné době se nazývá "phalené". Jejímž majitelem je pouze naše chovatelská stanice společně s chov. stanicí Tennant.

Cílenou plemenitbou byl později vyšlechtěn dnes častější, oblíbenější a svým vzhledem atraktivnější "papillon".

Papillon má vztyčené uši a zvnitřku porostlé jemnou hustou srstí. Zvnějšku pak dlouhými "třásněmi", které spolu s dostatečnou velikostí ucha se správným nasazením, dotvářejí charakteristický dojem motýlích křídel. Tomu vděčí papillon za své jméno.

Tento psík patří do skupiny společenských trpasličích plemen a jeho nevelké rozšíření, oproti např.čivavám nebo jorkům, jde mnohdy na vrub malé propagaci a neznalosti veřejnosti. Laici ho často považují za špice, čivavu či křížence.

Papillon se odlišuje dvěmi velikostními kategoriemi:

do 2,5 kg
od 2,5 - 4,5 kg

U papillonů je základní barvou bílá s jakýmikoliv barevnými skvrnami, žádoucí je pravidelná lysina na hlavě.

Je to dlouhosrstý psík, se srstí nejdelší na ocase, na krku tvoří bohatý límec, praporce na předních končetinách a na zadních "kalhotky". Žádoucí osrstění uší již bylo popsáno. Srst je splývavá, ne příliš jemná, lehce zvlněná nebo rovná. Nesmí být podsada připomínající špice. Srst neplstnatí, takže údržba je snadná, v době mimo línání stačí pročesat jednou týdně.

Prostě je to dobře stavěný, proporciální, jemný, ale pevný psík.

Papillon se správnou povahou není agresivní, ani bázlivý, postrádá jakoukoliv hysteričnost, která je často objevuje u jiných trpasličích plemen. Je inteligentní, zvídavý, temperamentní, miluje pohyb venku a dlouhé procházky. V případě nutnosti se přizpůsobí a je ochoten svůj elán vybít i běháním za míčkem apod. Nesmírně rád se a ochotně učí, je ovladatelný.

Je to hrdý a sebevědomý psík, který se nebojí, bez problémů se snáší s jinými plemeny a nevyhledává rvačky. Jako ostatní trpasličí plemena je však velmi snadno zranitelný, proto musí být majitel velmi opatrný.

Toto plemeno patří mezi dlouhověké - patnáctiletý papillon není vzácností a temperament si obvykle zachovává do vysokého věku. Kdo tedy chce společníka bezproblémového, stále dobře naladěného, přizpůsobivého a přítulného, bez větších nároku na držení, ať si pořídí papillona.